Tabulka stárnutí ametropického oka - axiální + refrakční
Kritéria presbyopie, emetropie, myopie a hypermetropie
- Presbyopie (stařecké oko) - vergence blízkého bodu P < 4. (Nastává, pokud se vlivem přirozeného stárnutí oka posune blízký bod P od oka dále než je konvenční zraková vzdálenost 25 cm.) U normálního (emetropického) oka přichází presbyopie po 40. roce života. U myopického (krátkozrakého) oka je to později, u hypermetropického (dalekozrakého) oka dříve.
- Emetropie (normální oko) - vergence dalekého bodu R = 0. (Daleký bod je v nekonečnu - ohnisko neakomodovaného oka je přesně na sítnici) Pozor - normálnímu oku se kolem 60 let vlivem stárnutí zmenší lámavost při nulové akomodaci (např. zmenšením křivosti neakomodované čočky) a ono se stává dalekozrakým (R < 0). (I když mělo v mládí při nulové akomodaci normální lámavost a normální délku - tedy netrpělo ani refraktivní ani axiální ametropií, má nyní vlastně refraktivní ametropii.)
- Ametropie (krátkozrakost nebo dalekozrakost) - vergence dalekého bodu R není rovna 0. Ohnisko neakomodovaného oka neleží na sítnici, ale před ní nebo za ní. To může být způsobeno tím, že oko je delší nebo kratší než normální (axiální ametropie), nebo tím, že lámavost optické soustavy oka (rohovka+komorová voda + čočka + sklivec) je menší nebo větší než normální (vlivem jiných křivostí a indexů lomu)(refraktivní ametropie), nebo kombinací obojího.
- Myopie (krátkozraké oko) - vergence dalekého bodu R > 0. (Daleký bod není v nekonečnu, ale v konečné vzdálenosti před okem, ohnisko neakomodovaného oka je před sítnicí.)
- Hypermetropie (dalekozraké oko) - vergence dalekého bodu R < 0. (Daleký bod není v nekonečnu, ale v konečné vzdálenosti za okem, ohnisko neakomodovaného oka je za sítnicí.) Pozor - někdy se chybně tvrdí, že dalekozrakost znamená, že blízký bod je moc daleko od oka a oko musí vidět špatně do blízka - to je blbost - dostatečně mladé dalekozraké oko má blízký bod sice dál než normální, ale přesto blíže než 25 cm, takže na blízko vidí dobře. Teprve stárnutím se posune blízký bod za 25 cm a oko bude potřebovat brýle na dálku. (Stane se to dříve než u oka normálního.) U dalekozrakého oka je tudíž primární korekce do dálky - posunout R z polohy za okem do nekonečna. Dalekozraké oko vidí na dálku sice ostře, ale musí už na rozdíl od normálního oka akomodovat - to může způsobovat únavu a bolesti hlavy.
Důležitá poznámka!
O tom, zda je oko normální, dalekozraké či krátkozraké, jednoznačně rozhoduje poloha dalekého bodu R.
Známe-li pouze polohu blízkého bodu P, nemůžeme z toho usoudit, zda se jedná o oko normální, dalekozraké či krátkozraké.
- Například pro 100 cm se může jednat o oko dalekozraké ve věku 43 let, s axiální emetropií +3 D (sítnice má vergenci o 3 dioptrie větší než u normálního oka - oko je kratší),
- ale také to může být krátkozraké oko 70-ti leté, s axiální ametropií -2 D (sítnice má vergenci o 2 D menší než u normálního oka - oko je delší).
- Nebo to může být oko normální, ve věku mezi 50 a 60 lety! (viz aplet)