Nabídka úspor

Tento graf vám ozřejmí rozhodování spotřebitele mezi spotřebou dnes a spotřebou v budoucnosti a jak z tohoto rozhodnutí odvodit křivku nabídky úspor. Model je stejný jako v učebnici: spotřebitel má v současnosti určitý příjem (jeho výši můžete nastavit), v budoucnosti nebude mít žádný příjem. Levý panel ukazuje rozhodování spotřebitele, pravý panel ukazuje odpovídající křivku nabídky úspor.
Použití: Pomocí tahátek v levé části grafu můžete měnit množství peněz, které dnes má spotřebitel k dispozici (tahátko příjem), úrokovou míru, kterou se úročí uspořené finanční prostředky (tahátko urok), a preferenci současné spotřeby (tahátko a). Čím je a vyšší, tím je současná spotřeba preferovanější. Pomocí zatrhávacích políček si můžete zobrazit: 1) síť indiferenčních křivek 2) křivku procházející optimálními kombinacemi spotřeby dnes a spotřeby příště pro různé úrokové sazby a 3) rozklad na důchodový a substituční efekt oproti (modré) situaci, kdy je důchod stejný, ale úroková sazba je 5 %. Co zkusit: Zobrazte si síť indiferenčních křivek. Měňte posuvník a, který určuje sklon ke spotřebě dnes, a sledujte, jak se mění jejich tvary. Splňuje jejich tvar pro všechna a obvyklé podmínky? Co říká o statcích spotřeba dnes a spotřeba v budoucnu? Na další analýzu si indiferenční křivky pro větší přehlednost skryjte. Měňte úrokovou míru a sledujte, jak se spotřebitel rozhoduje o své spotřebě v tomto období a o úsporách. Velikost úspor můžete také sledovat pod x-ovou osou. Zároveň pozorujte funkci nabídky úspor v pravém grafu. Co se děje s bodem Nová volba v pravém grafu, když měníte pouze úrokovou míru? Mění se nějak funkce nabídky úspor? Zkoumejte substituční a důchodový efekt. Kde jdou oba stejným směrem a kde jdou naopak proti sobě? Kde v grafu byste mohli tyto efekty najít? Přechod mezi kterými body určuje substituční efekt a přechod mezi kterými body odpovídá důchodovému efektu? Začněte měnit spotřebitelův příjem a volte různé velikosti úrokové míry. Co se bude dít v pravém grafu? Mění se sklon nabídky úspor či se nabídka úspor pouze posunuje doprava nebo doleva? Odpovězte si na tuto otázku a vyzkoušením různých velikostí rozpočtu si svoji odpověď ověřte. Dále zkoušejte měnit parametr a. Co se děje s křivkou nabídky úspor teď? Zkuste vysledovat, zda se mění pouze její pozice, či i tvar. Pomůže vám k tomu zvolit v pravém grafu co nejvyšší úrokovou míru. Měňte hodnoty na všech tahátkách a zkoumejte, jak se spotřebitel rozhodne při různém nastavení parametrů. Sledujte vždy i substituční a důchodový efekt. Zobrazte si funkci průsečíku v levém grafu a s její pomocí si zkuste vždy představit, kam se při vámi zvolené úrokové míře přesune bod Nova volba. Následně si úrokovou míru změňte a zjistěte, jestli jste se přibližně trefili. Nakonec se zaměřte na sestrojení nabídky úspor. V levém grafu si zapněte funkci průsečíků. Ta se mění pro každé a a prijem a určuje vždy pozice všech možných voleb spotřebitele. Měňte si úrokovou míru a sledujte, že průsečíky vždy leží na této funkci. Pomocí této funkce byla sestrojena funkce nabídky úspor. Zkuste se pomocí těchto funkcí zamyslet nad tím, jak se odvozuje nabídka úspor. Měňte všechna tahátka a sledujte změny průběhu funkcí nabídky úspor i funkce průsečíků.